Flóra Osoblažska

Když jsem sem chtěla napsat něco o Osoblažsku, připadalo mi logické napsat i něco o květeně a zvířeně, ale sotva jsem se do toho pustila, zjistila jsem, že jsem si pěkně naběhla. Co sem totiž napsat? Vybrat jen pár hodně zajímavých druhů nebo naopak jenom ty běžné? Jak seznamy začaly postupně narůstat, rozhodla jsem se témata rozdělit.

Během mého floristického průzkumu jsem na Osoblažsku zaznamenala přes 600 druhů rostlin a ca dalších 200 je uváděno v literatuře, případně o jejich výskytu vím od jiných botaniků. Herbářové doklady z území jsou uloženy především v muzeu v Bruntále, ale sem tam se dají najít i v muzeích jinde na Moravě (pár položek jsem našla v muzeích v Opavě, v Olomouci a vím o dalších např. v muzeu v Brně).

Pro Osoblažsko jsou vcelku typické dubohabřiny a suché acidofilní doubravy, takže určitě nikoho nepřekvapí, že se tu hojně vyskytují dub letní (Quercus robur) a habr obecný (Carpinus betulus). U potoků jsou typickými stromy vrby – jíva, křehká, pětimužná, popelavá (Salix caprea, S. fragilis, S. pentandra, S. cinerea), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá, případně i šedá (Alnus glutinosa, A. incana), nebo střemcha obecná (Prunus padus). Na sušších stanovištích to jsou dále lípa srdčitá (Tilia cordata), javory klen a mleč (Acer pseudoplatanus a A. platanoides), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bělokorá (Betula pendula), třešeň ptačí (Prunus avium) a další.
Smíšené porosty dotváří jedle bělokorá (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua) nebo smrk ztepilý (Picea abies). Z nepůvodních dřevin zde můžeme najít ještě douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii), dub červený (Quercus rubra) nebo včelaři oblíbený trnovník akát (Robinia pseudacacia).
Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra), příležitostně i bez červený (S. racemosa), dále líska obecná (Corylus avellana), trnka (Prunus spinosa) nebo zimolez obecný (Lonicera xylosteum). Zřídka můžeme najít také lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Z keříčkovitých rostlin tu rostou kromě janovce metlatého (Cytisus scoparius), vřesu obecného (Calluna vulgaris) nebo borůvky (Vaccinium myrtillus) také kručinka barvířská a německá (Genista tinctoria a G. germanica). Neměli bychom opomenout ani vzácnou vrbu rozmarýnolistou (Salix rosmarinifolia).

Na loukách kvetou různé běžné byliny, traviny, nezřídka najdeme i množství ostřic. Kromě běžných druhů jako srha laločnatá (Dactylis glomerata), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), psárka luční (Alopecurus pratensis), kostřava luční nebo červená (Festuca pratensis, F. rubra), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), ostřice bledavá (Carex palescens), zvonek rozkladitý (Campanula patula), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum), jetele - luční, rolní, zvrhlý (Trifolium pratense, T. arvense, T. hybridum), hvozdíky kartouzek a kropenatý (Dianthus carthusianorum, D. deltoides), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), mrkev obecná (Daucus carota), jestřábníky (Hieracium spp.), vikve (Vicia spp.), kontryhele (Alchemilla spp.) atp., zde rostou také vzácnější druhy jako ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), ovsíček obecný (Aira caryophyllea), bělolist rolní či žlutavý (Filago arvensis, F. lutescens), pomněnka různobarvá (Myosotis discolor), oman vrbolistý (Inula salicina), kosatec sibiřský (Iris sibirica), pavinec horský (Jasione montana), mochna přímá (Potentilla recta) apod.
U potoků jsou časté např. dymnivky duté (Corydalis cava), v lesích konvalinky vonné (Convallaria majalis), kokoříky mnohokvěté (Polygonatum multiflorum), sasanky hajní (Anemone nemorosa), biky bělavé (Luzula luzuloides), zvonky broskvolisté (Campanula persicifolia), černýše hajní (Melampyrum nemorosum). Z vzácnějších druhů to jsou sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), jaterník podléška (Hepatica nobilis) nebo lilie zlatohlavá (Lilium martagon).
Zajímavé druhy najdeme i mezi polními pleveli – např. nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), ostrožku stračku (Consolida regalis), mák polní (Papaver argemone), kozlíček zubatý (Valerianella dentata) nebo rozrazil polní (Veronica agrestis).
Z orchidejí zde rostou v loukách nebo při jejich okrajích např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bradáček vejčitý (Listera ovata), vstavač mužský (Orchis mascula) či okrotice dlouholistá (Cephalantera longifolia). V lesích kromě vstavačů a okrotic rostou ještě vemeníky dvoulisté (Platanthera bifolia).
Z nepůvodních druhů jmenujme také alespoň pár - netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera), bělotrn sivý (Echinops sphaerocephalus), rukevník východní (Bunias orientalis), starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolius) nebo křídlatku japonskou (Reynoutria japonica). V Třemešné zplaňuje také křížatka obecná (Commelina communis).
Neměli bychom ale zapomínat ani na mechorosty. Z játrovek to jsou např. porostnice mnohotvará (Marchantia polymorpha), z mechů např. bělomech sivý (Leucobryum glaucum), ploník obecný (Polytrichum commune), měřík (Mnium sp.) nebo kroucenec zední (Tortula muralis) aj.

Botanická bibliografie k Osoblažsku přehledně zde.

Na zajímavé nálezy už jsem odkazovala v úvodu - některé z nich byly i publikovány.